Martina Májíček Poliaková: Jubilejní výstava představila rozhlasový svět uplynulých sta let
U příležitosti 100 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v českých zemích uspořádal Český rozhlas ve spolupráci s Národním technickým muzeem výstavu 100 let je jen začátek. Český rozhlas 1923–2023, jež byla otevřena 17. 5. 2023 a prodloužena do 18. 2. 2024. Výstava provedla návštěvníky historií rozhlasové techniky, ukázala rozmanitost rozhlasové produkce uplynulého století a představila aktuální trendy v konzumaci rozhlasového obsahu a jeho příjmu i distribuci.
S nápadem uspořádat výstavu ke kulatému výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání oslovil v květnu 2021 ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala. Týmy Českého rozhlasu a Národního technického muzea se začaly nad přípravou základního návrhu scházet v létě 2021 a první verzi návrhu předložili oběma vedením v říjnu 2021. V únoru 2022 vedení Českého rozhlasu jako hlavní investor výstavy rozhodlo o její realizaci a muzeum se dohodlo na spolupráci s architektonickým studiem SGL Projekt architekta Jiřího Javůrka. Hlavní architektkou výstavy se stala Ing. arch. Silvie Bednaříková, kurátorem výstavy za muzeum René Melkus a za Český rozhlas byla ideovou garantkou a projektovou manažerkou Martina Májíček Poliaková, vedoucí Oddělení strategického rozvoje a členka Výboru k oslavám 100 let rozhlasu.
Oficiální smlouva o spolupráci na výstavě byla podepsána oběma generálními řediteli v únoru 2023. To už měly týmy za sebou 2 roky intenzivních příprav. Samotná fyzická realizace výstavy probíhala od března 2023 do skutečně posledních hodin před vernisáží 16. 5. 2023. O výstavu byl mezi návštěvníky muzea obrovský zájem, do konce roku ji navštívilo 207 tisíc návštěvníků a muzeu se i díky ní podařilo dostat v počtu návštěv na čísla před covidovou pandemií. Výstava byla proto prodloužena do nejzazšího možného termínu, a to 18. 2. 2024. Virtuálně se jí však podařilo zachytit a díky virtuální aplikaci si ji mohou návštěvníci prohlédnout a se sluchátky na uších vychutnat i v současnosti. Uvedení výstavy také doprovázelo několik knižních publikací. Historické fotografie, které byly použity ve výstavních instalacích, si můžete oživit v publikaci Rozhlasto, kterou připravil Archiv Českého rozhlasu k 100. výročí rozhlasového vysílání. Fotografie vystavovaných předmětů poté přináší výstavní katalog, jejž ve spolupráci připravili René Melkus a archivář Českého rozhlasu Tomáš Pánek.
Každá z institucí do nápadu realizace výstavy vnesla svou představu. Záměrem technického muzea bylo představit bohaté sbírky výrobní, záznamové a přenosové techniky, a to převážně do 80. let minulého století, kterých má značné množství. U příležitosti spolupráce rozhlasu a muzea také samotný Český rozhlas muzejní sbírky obohatil o dalších 58 kusů jedinečných exponátů. Rozhlas si vedle důstojného představení rozhlasové techniky od výstavy sliboval ještě další cíle, které vycházely z celkového pojetí oslav v duchu hesla Sto let je jen začátek. Tedy mít v průběhu roku v Praze jedinečné místo, které rozhlasu zajistí soustavný kontakt s posluchači, a to zejména s dětmi a mládeží, kterým jsou často průvodci po muzeích jejich vlastní prarodiče nebo rodiče. Výstava měla být dalším místem, kde bude možné širokému publiku ukázat bohatou historii, ale i šíři rozhlasové produkce a aktuální staniční, programové a digitální nabídky. Výstava měla přestavit Český rozhlas jako moderní mediální dům adaptovaný na digitální dobu, který je na špičce výroby i distribuce pro všechny a pro každého.
Stěžejním motivem celého projektu tedy byla snaha o propojení starého s novým, ať už se to týká techniky a distribuce, vzniku rozhlasových děl a produkce, ale i způsobů poslechu rádia a konzumace digitálních služeb. K vyprávění příběhu rozhlasu dobře posloužila klasická chronologická osa od 20. let 20. století po současnost. Díky ní bylo možné vyprávět příběh rozhlasu v několika linkách – jako příběh rozhlasové techniky, která se v průběhu let zmenšovala a automatizovala, přes příběh samotného obsahu a produkce rozhlasu, které se rozrůstaly a diferenciovaly, až po příběh samotného mediálního domu, jenž kráčel od soukromé společnosti Radiojournal přes státní Československý rozhlas po veřejnoprávní Český rozhlas.
Modernitu měla výstava evokovat už samotným způsobem prezentace informací a výstavních děl. Hned v úvodu vítala návštěvníky výstavy už tradičním způsobem socha v podobě 3D vizualizace Českého rozhlasu jako sítě vzájemných vztahů mezi posluchači, tvůrci a distribučními platformami od vizuálního umělce Pavla Sterce.
Samotný výstavní prostor největšího sálu Národního technického muzea v 1. podzemním patře byl členěn do několika sekcí. Celkem sedm historických epoch, na které byla chronologie výstavy rozdělena, bylo možné si projít za poslechu dobových audiálních zážitků v tzv. zvukových sprchách. Návštěvníci si mohli zvolit mezi sportovními okamžiky, politickými událostmi, dramatickou tvorbou, hudbou nebo pohádkami pro děti, které vybrali Tomáš Dufka (vedoucí Archivu), Ondřej Jurásek a Vít Vavřina (oba Hlavní katalog), Tomáš Pánek a Petra Tanclová z Archivu ČRo. Pro instalaci zvukových sprch vznikla speciální aplikace pro přehrávání audií v digitálních službách Českého rozhlasu. Dalšími audii bylo možné si přes QR kód ozvučit dobové fotografie i doprovodné informace a pustit další pořady při individuální procházce s vlastními sluchátky a aplikací mujRozhlas. Každou půlhodinu se celým prostorem výstavy rozezněl rozhlasový obsah pro společný poslech a ve speciální tmavé poslechové místnosti pak imerzivní zvukové aranžmá umožnilo návštěvníkům poslech rozhlasových her a vybraných pořadů ze stanic Českého rozhlasu.
Na vybavení, stavbě a ovládání přehrávací techniky v poslechové místnosti se podíleli týmy pod vedením Petra Lehnerta z Oddělení zvukové techniky, Martina Šebka z Oddělení vývoje aplikací a Tomáše Bydžovského a Jana Zajíčka z Oddělení informačních technologií. Tito také zprovoznili a pro výstavu připravili model nahrávacího studia, ve kterém si mohli návštěvníci vyzkoušet rozhlasovou práci přímo ve studiu a stát se hostem Lucie Výborné nebo interpretem rozhlasové hry. Ve střední části výstavy doplnily chronologické vyprávění o historických rozhlasových epochách čtyři žánrové prvky, které ilustrovaly nejčastější místa i způsoby poslechu rádia ve 20. a na začátku 21. století. Jednalo se o rádio v domácnosti, poslech FM a DAB+ v autě či zaměstnání a chronologicky nejmladší způsob příjmu i konzumace rozhlasového vysílání a pořadů ve formě podcastů, a to webové prezentace Českého rozhlasu, audioportál mujRozhlas a zpravodajský web iROZHLAS.
O výběr obrazového materiálu, texty na výstavní panely a do katalogu se postarali kolegové z oddělení Archivních a programových fondů ČRo pod vedením Dušana Radovanoviče. O výběr rozhlasové techniky od 80. let do současnosti se postaraly týmy Petra Lehnerta a Martina Šebka.
Součástí výstavy byl i bohatý doprovodný program, který se odehrával ve 3. patře budovy technického muzea. Kolegové ze zvukové techniky tam postavili plně funkční vysílací studio, z nějž v průběhu výstavy několikrát vysílaly svůj program všechny stanice Českého rozhlasu. Živo bylo i přímo v prostoru výstavy, kde po celou dobu probíhal bohatý doprovodný a vzdělávací program, který měl pod taktovkou Tomáš Dufka z Archivu ČRo. Na své si přišli i nejmenší návštěvníci, pro které byla ve výstavě přichystána dětská zóna. U příležitosti konání výstavy uspořádaly Archivní a programové fondy Českého rozhlasu mezinárodní oborovou konferenci o proměnách audiotvorby Sto let rozhlasu, sto let zvuku, kterou si můžete připomenout na youtube.
Výstavu Český rozhlas 1923–2023. Sto let je jen začátek oceňovali jak samotní návštěvníci muzea, tak i zaměstnanci Českého rozhlasu, kteří si ji mohli se svými blízkými projít zdarma, přičemž 10. 6. byl pro ně na výstavě i v jejím okolí připraven speciální program s komentovanými prohlídkami. Výstava a práce na ní však také na pár let propojila v úspěšné spolupráci obě instituce a skvělé tvůrčí týmy, zároveň se stala jedním z klíčových prvků oslav stých narozenin Českého rozhlasu.
Související
-
Ivan Malý: Sto let rozhlasu, sto let zvuku – konference ukázala skrytý potenciál rozhlasové historie
U příležitosti sta let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v českých zemích hostily prostory Národního technického muzea v Praze odbornou konferenci.
-
Tomáš Dufka: Dějiny rozhlasu v podcastové podobě. Jak vznikala série RozhlaSTO
V roce stých narozenin rozhlasu inicioval Archiv ČRo vznik podcastové série RozhlaSTO. Na první pohled se může zdát, že tento projekt vznikl mimoděk. Opak je ale pravdou.
-
Adéla Černá: „Sto let je jen začátek.“ Jak vznikaly ankety k výročí rozhlasu
Přečtěte si článek o projektu, který elévky a elévové Českého rozhlasu připravili k jeho stoletému výročí.
