Ivan Malý: Sto let rozhlasu, sto let zvuku – konference ukázala skrytý potenciál rozhlasové historie

V krásném prostoru přednáškového sálu Národního technického muzea v Praze se 2. listopadu 2023 konala konference Sto let rozhlasu, sto let zvuku. Akce byla součástí oslav stých narozenin Českého rozhlasu a doprovodila probíhající výstavu v technickém muzeu Sto let je jen začátek. Český rozhlas 1923 – 2023, která byla pro návštěvníky konference k vidění zdarma. 

Cílem konference bylo ukázat rozhlasovou tvorbu jako svébytný tvůrčí žánr, který svou podobu rozvíjí nepřetržitě od počátků rozhlasového vysílání. Čeští i zahraniční odborníci zde představili různé pohledy na historii Českého a Československého rozhlasu a dobové proměny práce se zvukem pro rozhlasové účely. 

V úvodu konference vystoupil vedoucí Archivu ČRo Tomáš Dufka s tématem autenticity nahrávek mluveného slova, dochovaných v Archivu ČRo, v kterém otevřel téma zvuku jako nevyužívaného, ale velice perspektivního pramene pro historickou práci. Aspektům historie zvukového záznamu se ve svém příspěvku věnoval Miloslav Turek (ČRo) na nějž navázal René Melkus z Národního technického muzea, který přiblížil vývoj rozhlasového přijímače v dějinách. 

V druhém bloku konference historik Thomas Oellermann (Friedrich-Ebert-Stiftung) posluchačům přiblížil svůj výzkum na poli angažování se ve službách rozhlasového vysílání u německého protifašistického obyvatelstva v meziválečném Československu. Vojtěch Kyncl z Historického ústavu AV ČR přiblížil svou práci na zvukových záznamech z procesu s Karlem Hermannem Frankem, který Archiv Českého rozhlasu kompletně zdigitalizoval. Z historického pohledu posunula jeho téma Rosamunde Johnston z vídeňské univerzity, která se ve svém příspěvku snažila postihnout ambivalentní rozhlasový svět v padesátých letech dvacátého století, který intenzivně líčil dobrodružné cesty dvojice Hanzelky a Zikmunda a současně vysílal politické monstrprocesy hrůzné komunistické totality. Historici médií z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martin Štoll a Petr Bednařík zase podrobně popisovali koexistenci televize a rozhlasu v letech 1953–1963. 

V následujícím bloku se přednášející z řad pracovníků Českého rozhlasu Bronislava Janečková, Martin Velíšek a Petra Tanclová věnovali vývoji slovesných žánrů, literární tvorbě a dokumentu, či transformaci Českého rozhlasu po roce 1989. Martina Poliaková a Anna Vošalíková referovaly zase o tom, jak umělá inteligence proměňuje tvorbu Českého rozhlasu. 

V posledním bloku konference se účastníci setkání dozvěděli od Terezie Hlaváčkové a Aleny Šlingerové z Národního filmového archivu o filmech, které dokumentují rozhlasovou techniku. Na závěr konference pak proběhla i projekce vybraných filmů Všudybylovo dobrodružství a Rozhlas ve filmu III. 

Konference Sto let rozhlasu, sto let zvuku představila veřejnosti pestrost možných rozhlasových témat. I když konference pochopitelně neobsáhla všechny možné aspekty rozhlasové historie, ukázala, jak důležitá je historie Českého rozhlasu pro pochopení naší historie. Současně ale vyzdvihla, jak veliký potenciál má pro budoucnost zkoumání historie zvuků. A to tak, aby se historie dala zkoumat nejen čtením a pohledem – ale i poslechem.

Všechny příspěvky konference můžete shlédnout v playlistu na YouTube ČRo: