Magdaléna Petráková: Zvuková mapa Luhačovic

29. leden 2021

Článek představuje projekt Zvukové mapy Luhačovic, jenž od června 2019 v interaktivní zvukové formě provádí návštěvníky lázeňským městem Luhačovice a který byl v multimediální kategorii festivalu Prix Bohemia Radio 2020 oceněn třetím místem.

Základní informace:

Zvuková mapa Luhačovic je zvukový bedekr, jenž ve formátu autorských rozhlasových her vykresluje Luhačovice prostřednictvím krátkých příběhů na pěti tematických trasách. Cílem Zvukové mapy je zábavnou a neformální cestou přiblížit příběhy, které jsou s Luhačovicemi spojené, a tak zesílit zážitek z pobytu v tomto lázeňském městě a prohloubit znalost různých kontextů, jež jsou zde přítomné.

Výhody a inovace:

Momentka ze slavnostního otevření Zvukové mapy Luhačovic (27. června 2019)

Zvuková mapa Luhačovice není běžnou komentovanou prohlídkou, nejde ani o klasický audioguide, který je již běžnou praxí v muzeích nebo galeriích. A tak i ti, co Luhačovice znají, mají možnost zažít lázně jako poprvé, a to z neotřelého úhlu pohledu. Všem přináší nové informace, ale zejména zážitek z nového vnímání města. Oproti běžné komentované prohlídce lze výhody Zvukové mapy shrnout v následujících bodech:

Běžná komentovaná prohlídka...

  1. ...je dlouhá a její itinerář a načasování mi nevyhovuje.
  2. ...je únavná a nudná.
  3. ...je nepohodlná, neboť se odehrává ve velkých organizovaných skupinách.
  4. ...je drahá.
  5. ...mě nezajímá, protože každý máme různé záliby a různé oblasti zájmu.

Naproti tomu Zvuková mapa Luhačovic...

  1. ...umožňuje každému zvolit si vlastní tempo výkladu, jehož průběh lze kdykoli přerušit či zopakovat.
  2. ...je zábavná a poučná, neboť předává odborné znalosti populární formou.
  3. ...poskytuje individuální, ale zároveň také sdílený zážitek.
  4. ...je zdarma, resp. za vratnou zálohu.
  5. ...poskytuje služby „na míru“, a to několik tematických tras dle vlastního výběru.

Motivace:

V používání Zvukové mapy Luhačovic byli proškoleni i místní recepční

Zvuková mapa Luhačovic vznikla z potřeby realizovat kvalitní informační a propagační materiál, které by doplnil dosavadní nabídku materiálů s regionální historickou tematikou. Zároveň se nabízelo propojení s Muzeem Luhačovic, které vydává populárně-naučné publikace pod hlavičkou Edice Prameny. Současně jsem se spolkem Luhovaný Vincent, jenž chce být kulturní platformou pro lázně 21. století, usilovala o rozšíření aktivit do celého roku, a to nad rámec festivalu, který se koná každý rok na přelomu června a července.

Inspirace:

Hlavní inspirací pro můj záměr byla návštěva rakouských lázní Bad Gastein, kde jsme si v infocentru zapůjčili městského audioprůvodce. Ten mě sice zaujal po obsahové a literární stránce, avšak co se týče formy, byl velice monotónní. Forma jakoby zaostávala za obsahem. V tom jsem poznala obrovský potenciál. Vedle toho jsme ale také studovali další projekty, které s historií nebo geniem loci určitého místa zajímavým způsobem pracují.

Realizace:

Igor Bareš ztvárnil pro Zvukovou mapu Luhačovic postavu Františka Veselého

Realizátorem projektu je spolek Luhovaný Vincent, který každoročně (v roce 2021 již pojedenácté) pořádá v Luhačovicích multižánrový festival. Na projektu se v nejužším týmu podílelo 8 lidí, účinkovalo v něm na 40 profesionálních herců a pracovala na něm celá řada dalších externích sil od mandolinisty, přes mistry zvuku až po pracovníky Technických služeb města Luhačovice. Na obsahu projektu spolupracovala plejáda profesionálů z oblasti rozhlasové tvorby, hudby a sound designu.

Rozhodující úlohu v projektu měl jeho umělecký garant, rozhlasový režisér Tomáš Soldán, jehož tvorbu můžete znát z olomoucké stanice Českého rozhlasu, stejně jako z Vltavy nebo Dvojky. Tomáš zajistil scénáristickou a režijní stránku Zvukové mapy; na scénářích se dále podílel také scénárista Roman Ludva a etnografka Blanka Petráková.

Co se vlastního procesu realizace týče, lze jej přiblížit na čtyřech základních oblastech našeho snažení:

  1. Umělecká licence: Lákalo nás připravit něco nového a oživit příběhy, které kdysi hýbaly Luhačovicemi. Formát her je postaven na dialozích osob, mezi nimiž musí fungovat jakási „chemie“. Zápletky vznikají z dramatických situací a občas jsou dosti napínavé. Z toho vyplývá, že Zvuková mapa pracuje na bázi historické fikce. S pomocí znalosti historických faktů jsme vytvořili dialogické situace, které návštěvníkům (ale i místním) přibližují významné osobnosti, jež se tak stávají civilnějšími. Zároveň oživujeme příběhy, které zesilují intenzitu a autenticitu zážitku z genia loci. Jednalo se nám především o tvorbu atmosféry, nikoli až tolik o historickou hodnověrnost.

  2. Práce s historickými prameny: Díky spolupráci s Muzeem Luhačovice a konzultacím s různými odborníky, například prof. Milošem Štědroněm, předním českým „janáčkologem“, jsme měli kontrolu nad historickou správností autorských her.
  3. Marketing: Projekt jsme hned na začátku konzultovali s různými odborníky, mezi nimiž nechyběl také Dalibor Naar, expert na destinační management a kulturní turismus. Poradil nám, že je zapotřebí dosáhnout „kritické meze“ počtu uživatelů, od níž se komunita uživatelů Zvukové mapy začne rozšiřovat takříkajíc „sama“. To se nám, myslím, podařilo i díky následujícímu bodu.

  4. Podnikatelská sbírka: Přes polovinu celkových nákladů se nám podařilo pokrýt ze soukromých zdrojů. Více než 20 lokálních subjektů přispělo na vznik Zvukové mapy finanční částkou ve výši od 3 500–50 000 Kč. Právě majoritní financování z místních zdrojů považujeme za jeden z největších úspěchů projektu a za důkaz, že lokální a patriotičtí aktéři Zvukovou mapu přijali za svou, a to jako ojedinělého průvodce svým milovaným lázeňským městem.

Účinkující:

Arnošt Goldflam ztvárňuje pro Zvukovou mapu Luhačovic postavu Leoše Janáčka

Tomáš Soldán pro projekt získal díky svým kontaktům zhruba čtyři desítky herců. Důraz na profesionalitu a uměleckou kvalitu potvrzuje skutečnost, že postavu Leoše Janáčka, jenž byl luhačovickými pobyty výrazně inspirován ve vlastní hudební tvorbě, ztvárnil Arnošt Goldflam. Postavě vizionáře a prvnímu řediteli lázní Františku Veselému propůjčil hlas Igor Bareš a drbně Bartákové zase zkušená dabérka Valérie Zawadská. V díle věnovaném rodu Serényiů, kteří se zasloužili o vybudování moderních lázní Luhačovice, však například osobně vystoupí také potomci tohoto rodu, a to baron Franz a baronka Lydia Thienen-Adlerflycht.

Technické řešení:

Při procházení tras Zvukové mapy máte dvě možnosti, a to online a offline. Pokud vlastníte chytrý telefon, stáhnete si audio soubory a online mapu z webových stránek našeho projektu přímo do vašeho zařízení. Druhou možností je, že si zapůjčíte mp3 přehrávač se Zvukovou mapou Luhačovic v jednom z infopointů. Pak už záleží na vás, kterou z pěti tras si vyberete. Luhačovicemi se poté procházíte za poslechu Zvukové mapy. Doporučujeme dodržovat doporučené pořadí zastávek na trase, protože v každé z nich se rozvíjí jiný příběh. Pro lepší orientaci vám poslouží značení v terénu, a to cedule umístěné (většinou) na pouličním osvětlení. Na konci vrátíte přehrávač na tentýž infopoint, odkud jste si jej zapůjčili, a bude vám vrácena záloha. Vždycky oceníme, když s námi uživatelé sdílí své dojmy anebo doporučí mapu ostatním.

Tematické trasy:

Tomáš Soldán při nahrávání Zvukové mapy Luhačovic

Realizovali jsme pět tematických tras, které vedou napříč městem. Posluchači se seznamují s osudy obyvatel a návštěvníků, kteří byli s jednotlivými místy spjaty, a prostřednictvím jejich příběhů nahlíží do útrob méně známých domů a vil, kulturních památek i ikonických Jurkovičových staveb, ale také se vydávají po stopách Leoše Janáčka nebo hraběcí rodiny Serényiových. Každá trasa nese příběh, v němž vystupují reálné postavy vypovídající o historii lázní. Výjimku představují Příběhy vody, což je trasa věnovaná pramenům, která je relaxační a meditativní. Je totiž postavená na básních starých i současných básníků, rodáků nebo slavných návštěvníků Luhačovic. Tyto básně reflektují atmosféru konkrétních míst.

Čísla a statistiky:

Celkový rozpočet Zvukové mapy Luhačovic dosáhl částky 335 500 Kč, z čehož 45 % bylo určeno na osobní náklady (honoráře herců, režiséra, scénáristů atd.). Pokud ale připočítáme různé úlevy a slevy, které nám poskytli naši podporovatelé pro bono, rozpočet výrazně převýšil půl milionu Kč. Do konce roku 2020 registrujeme bezmála 100 zápůjček přehrávačů a více než 10 700 návštěv webu od přibližně 6 000 uživatelů. Proškoleno bylo 40 recepčních a zaměstnanců/zaměstnankyň informačních center a recepčních místních hotelů.

Ohlasy:

Momentka ze slavnostního otevření Zvukové mapy Luhačovic (27. června 2019)

Zvuková mapa Luhačovic oslovila porotu soutěže EDEN 2019, kterou nakonec vyhrála; vedle toho byla součástí přihlášky Luhačovic do Velké ceny cestovního ruchu. Těší se také pozornosti médií: o Zvukové mapě vyšla například reportáž ve slovácké televizi ITVS nebo na portálu iDNES. Další kapitola úspěchu projektu se píše od poloviny října 2020, kdy členové odborné poroty ocenili projekt třetím místem v 36. ročníku soutěže Mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v kategorii Multimédia. Jako vítězný projekt zároveň Zvukovou mapu Luhačovic vybrala studentská porota této rozhlasové soutěže.

Na samý závěr lze z pozitivní ohlasů na celý projekt vybrat tři nejzajímavější: 

  1. Co se týče historie města, dost jsem v tomhle ohledu ocenila audioprůvodce Zvuková mapa Luhačovic.“ - Klára Vlasáková (*1990), účastnice literárního pobytu v Luhačovicích pořádaného Nadačním fondem Pramen Luhačovice, dramaturgyně, scenáristka, publicistka (např. Salon Práva, Host, A2larm.cz, Heroine) a autorka beletristických textů.

  2. Je to neuvěřitelně silný zážitek, projít si lázně Luhačovice a poslouchat u toho, jak si Leoš Janáček vypráví s místními nebo s doktory v lázních. Lázně dostávají úplně nový rozměr,“ chválí si projekt Dana Müller z destinační společnosti Zlínsko a Luhačovicko. „V Luhačovicích se prací mnoha lidí povedlo zachovat jedinečný duch místa, ke kterému patří Jurkovičovy stavby, funkcionalistická Bílá čtvrť i nedotčená příroda kolem. Se Zvukovou mapou ho objeví i ti, kdo už v Luhačovicích byli stokrát.

  3. Tohle se jim moc povedlo,“ říká paní Jana, která přijela až z Hané. „Do lázní jsem jezdila s dětmi, když byly malé, občas sem jedeme na víkend, ale nic takového jsem nikde neviděla. Musím o tom říct známým, procházka s Jurkovičem se mi hrozně líbila.

Magdaléna Petráková

Mgr. Magdaléna Petráková (*1990, Luhačovice)

Magdaléna Petráková je kulturní manažerka. Vystudovala obor Filmové a divadelní historie a teorie na Univerzitě Palackého a magisterský Management v kultuře na Masarykově univerzitě v Brně. Toto studium dokončila v roce 2017 zpracováním tématu diplomové práce "Kultura v českých lázeňských městech – (re)definice, aktualizace". V práci navrhla vizi alternativního lázeňství, které čerpá z potenciálu kulturního rozvoje a usiluje o rehabilitaci lázní jakožto kulturně-společenských center. Téma lázeňství ji provází již od založení multižánrového festivalu Luhovaný Vincent v Luhačovicích (v roce 2021 proběhne jedenáctý ročník). Dále se podílí na aktivitách spolků Kreativní Olomouc, Divadelní Flora Olomouc, Zlínský spolek Zvěřinec, Přehlídka filmové animace a současného umění Olomouc, OLD'S COOL Olomouc ad.). Publikuje skrze platformu Kreativní Česko a jako členka Kulturní komise Rady města Olomouce rozvíjí svůj zájem o kulturní politiku, speciálně o podporu kultury v krajích a městech ČR. Od roku 2020 řídí Nadační fond Pramen Luhačovice.

Spustit audio