Josef Řídký: Výstřižkový archiv osobností Českého rozhlasu
Článek představuje Výstřižkový archiv Českého rozhlasu, který vznikal od čtyřicátých let minulého století jako databáze výběrových informací pro potřeby redaktorů.
Představení
Výstřižkový archiv osobností je katalogem všech významných i méně známých osobností z Čech, Slovenska a v menší míře pak zahraničí, a to jak současných, tak historických. Vznikl jako databáze výběrových informací pro potřeby vysílání Československého, resp. Českého rozhlasu a smyslem jeho existence bylo zajistit redaktorům vysílání rychlý přístup k potřebným informacím a zároveň vybírat a třídit relevantní informační zdroje.
Archiv byl sestavován hlavně při bývalém Dokumentačním oddělení ČRo. To vzniklo v první polovině 50. let sloučením Oddělení dokumentace zahraničního vysílání a Dokumentačně informačního oddělení politického vysílání; jeho zřízení pak bylo hlavně reakcí na neutěšený stav informačního fondu a nepřehledné a nesystematické zpracovávání dokumentace v letech předchozích (tj. hlavně válečných a předválečných).
Výstřižkový archiv osobností, jak název napovídá, je organizován podle biografického klíče. Složky („košilky“) jednotlivých osobností byly sestavovány z článků a textů vycházejících v dobových periodikách – nejen denících a týdenících, ale i odborných bulletinech a specializovaných časopisech. Složky nabízejí také množství obrazového materiálu (dobové fotografie, reprodukce v případě malířů), ale i notové party a další dokumenty (dokonce i rukopisy). Výstřižky jsou v drtivé většině v češtině a slovenštině, výjimečně pak i v dalších jazycích (německy, rusky, anglicky). Každá složka má od jednotek po desítky textů – u opravdu významných jedinců (celebrity, ministerští předsedové atp.) pak stovky.
Archiv čítá na 18 000 hesel a obsahuje texty od 40. let minulého století až po léta nultá. Největší množství materiálu je potom ze 60. až 90. let. Jednotlivé složky jsou dále vnitřně roztříděny: u každé osobnosti se rozlišují texty s životopisnými údaji sesbírané v tiskovinách, dále texty vztahující se k práci a dílu dotyčných osobností, dosti cenné jsou pak podsložky s rozhovory, které podávají plastický obraz lidí napříč dekádami. Každý dokument je typicky označen datem vydání a uvedením zdroje.
Z osobností většinou převažují celebrity (herci, zpěvačky, hudebníci), dále umělci (malířky, sochaři, designéři atp.), spisovatelé a básníci, politici, političky, sportovci a také pracovníci médií (hlasatelé, moderátoři). V dosti hojném počtu jsou zde i vědci a vědkyně, ale i další (ekonomové, vojáci, úderníci, rekordmani všeho druhu atp.).
S nástupem internetu a potřebou rychlejší odezvy stran Rešeršního oddělení a knihovny, které má archiv nyní ve správě, soubor postupně ztrácí svou užitečnost. Primárně sloužil jako zdroj informací o významných současnících a potenciálních respondentech a hostech rozhlasu, nicméně i vzhledem k jeho stáří se pomalu začíná stávat užitečným spíš pro potenciální badatele a badatelky než pro mediální dům. Většina osobností zde uchovávaných totiž časem ztratila svou společenskou důležitost, anebo již zemřela. V případě našich současníků už rozhlas přešel na systém digitálních archivů a Výstřižkový archiv postupně přestal být od nultých let aktualizován. Stal se tedy uzavřenou kapitolou.
Možné badatelské využití Výstřižkového archivu
Jestliže pro mediální dům archiv přestává být užitečný, potom naopak jeho badatelská hodnota roste. Nabízí se několik okruhů, v nichž může být pro výzkumníky a výzkumnice z různých oborů užitečným. Namátkou bych zmínil následující:
Biografický potenciál
Archiv byl budován dekády a sdružuje zvláště u starších osobností dosti robustní fond biografických údajů a hlavně obraz jejich mediální odezvy. Potenciální badatelé a badatelky, kteří se o různé osobnosti zajímají z životopisného hlediska a chtějí vědět, kdy, kde a proč se objevovaly v médiích, z jakého důvodu a v jakém časovém horizontu (odkdy a dokdy), případně s jakou četností a v jak rozsáhlých textech, by se tak nemuseli probírat ročníky všech možných tiskovin a periodik. Pro dotyčnou osobu by měli rovnou k dispozici celý korpus novinových a časopiseckých výstřižků. Chtějí-li tedy znát mediální ohlas či obraz nějaké persony, Výstřižkový archiv jim ho poskytuje v podstatě bezpracně. (Nadto se dá např. sledovat, jak se v 70. letech promění obraz osmašedesátníků nebo v letech 90. obraz předlistopadových osobností; kdo zmizí po revoluci, kdo se nově objeví atd.)
Kulturně-sociální potenciál
Zájem se samozřejmě nemusí omezovat jen na jednotlivé osobnosti, archiv naopak přímo vybízí k zaměření pohledu na celé profesní obce. Poskytuje katalog všech alespoň trochu významných československých, českých i slovenských herců a hereček, malířů, sochařů a umělců všeho druhu, spisovatelů, operních pěvců a pěvkyň, sportovců; v menší míře pak politiků nebo akademických pracovníků. K nalezení zde jsou i všemožní lidoví vynálezci a amatérští vědci, marginální a lokální umělci aj.; osobnosti, které měly chvíli příslib potenciálu, ale nakonec nikdy nevstoupily ve všeobecnou známost nebo neprorazily. Tyto skupiny se dají zajisté zpracovat na mnoho různých způsobů: archiv indikuje, jakou měly mediální relevanci; kolik jejich příslušníků považovalo státní médium za „významné“; kdy a kterým z nich přikládalo důležitost; kdo a odkud členové těchto skupin byli.
Potenciál pro výzkumy týkající se práce rozhlasu
Výstřižkový archiv samozřejmě vypovídá mnohé i o rozhlasu samotném: o tom, jak fungovalo dokumentační oddělení, jaké osobnosti byly velkým státním a později veřejnoprávním médiem považovány za hodny pozornosti, co o nich schraňovalo za údaje, jak je klasifikovalo; v jakém rozsahu si rozhlas archiv držel nebo čemu přikládal důraz; z jakých pramenů vycházel.
Kulturně-mediální potenciál
Korpus archivu ve svém celku umožňuje také synoptický pohled na vývoj československých a českých tiskovin – napříč dekádami se dá v dosti zřetelné formě pozorovat proměna médií a jejich kultury. Jinými slovy, počínaje tím, jak se měnil jazyk a design tiskovin nebo způsob vedení rozhovorů a informování o osobnostech, přes proměnu souboru respondentů a profesí hodných pozornosti až po čistě kulturní a antropologický rozměr věci – modu, témat, různých tabu, představ kultivovanosti atp. Fond v tomto případě nabízí dosti zřetelný materiál bez toho, aby případný zájemce či zájemkyně musel procházet kvanta všech československých, českých nebo slovenských tiskovin.
(Např. 90. léta se zde jeví jako skutečný kulturní šok – naráz se mění styl vedení rozhovorů, celebrity i politici náhle opouštějí pevnou instituci seriózního rozhovoru a novináře si vpouštějí do bytů a na chaty. Politici jsou na začátku téže dekády portrétováni div ne jako hrdinové, což kontrastuje s předchozí škrobeností i pozdější tendencí k jejich démonizaci.)
Heuristický potenciál
Archiv má mezi tiskovinami značný záběr – neomezuje se jen na známé deníky, týdeníky a měsíčníky, ale schraňuje i texty z regionálních oběžníků, více či méně specializovaných bulletinů a periodik, výjimečně i brožury a knihy. Případným badatelkám a badatelům může posloužit jako odrazový můstek pro další práci.
Potenciál Výstřižkového archivu se tímto samozřejmě nevyčerpává, jedná se pouze o některé nejzjevnější možnosti, jak s fondem naložit. Vzhledem k tomu, že soubor ztrácí pro rozhlas relevanci, ale přesto jsou v něm dekády práce dokumentačních pracovníků, byla by veliká škoda ho celý odepsat.