Josef Řídký: Učební aplikace HistoryLab – z archivů ČRo přímo do hodin dějepisu

17. březen 2021

Článek představuje spolupráci Českého rozhlasu s Ústavem pro studium totalitních režimů na vývoji učební aplikace HistoryLab.

Jak se zrodila spolupráce ČRo a ÚSTR

Český rozhlas je instituce se skoro stoletou historií, která v českých dějinách sehrála poměrně specifickou úlohu. Kromě toho, že stála v některých klíčových okamžicích v centru dění, je také nejstarším netištěným masmédiem s nepřetržitou kontinuitou trvání. A právě díky své nepřerušené, skoro století dlouhé existenci má Rozhlas i velké bohatství archivních materiálů – mimo jiné materiálů zvukových, nutno dodat, což mu v Čechách dává zcela ojedinělou pozici.

Jedno ze zvukových cvičení v HistoryLabu

V posledních letech se stalo trendem, že se archivní instituce snaží svoje fondy propagovat a nabízet je i širší veřejnosti (u nás tak například už nějakou dobu činí Česká televize, v zahraničí třeba francouzský Institut National de l‘Audiovisuel). Rozhlasový archiv samozřejmě nachází hojné využití ve vysílání i v tvorbě, i když pro specifické účely každodenního anebo tvůrčího provozu. V duchu výše zmíněných institucí jsou pak archivní materiály pravidelně popularizovány v projektu Auditorium. Platí nicméně, že archiv vydává své bohatství podle otázek, které mu pokládáme.

Workshop pro učitele dějepisu v Českém rozhlasu (19. 10. 2019)

Vítanou příležitostí, jak archiv dále otevřít a uvést mezi nové publikum, byla pozvánka od Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů ke spolupráci na vývoji učební aplikace HistoryLab. Ve zkratce se jedná o výukové online prostředí pro hodiny dějepisu, ve kterém studenti pracují přímo s historickými prameny, a dozvídají se tak o minulosti bezprostředně, vlastním zkoumáním a bez mediace učitelem. V praxi nabízí HistoryLab katalog cvičení: každé z nich se soustředí na určitý pramen – historickou fotku, obrázek, plakát, výstřižek z novin, artefakt – a vede žáky k jeho analýze a interpretaci. Prameny jsou zároveň vybírány tak, aby vedly i k obecnějšímu poznání minulosti a národních i světových dějin. HistoryLab vyvíjí ÚSTR ve spolupráci s ČVUT a dalšími partnery od roku 2016.

Roku 2018 pak byl osloven Český rozhlas, resp. Rešeršní oddělení a knihovna (ROK) z útvaru Archivu a programových fondů, zda by se nepodílelo na vývoji cvičení. ÚSTR stál o rozšíření používaného repertoáru pramenů o audiozáznamy. Co mělo být původně drobnější výpomocí technického rázu, se nakonec rozvinulo v plnohodnotnou a dlouhodobou spolupráci.

Historie ve zvuku, zvuk v hodinách dějepisu

Zkraje tedy ROK pomáhal s vyhledáváním zvuků pro cvičení HistoryLabu. Vzhledem k povaze výukového prostředí se přitom nejednalo nutně o ikonické záznamy „velkých“ dějin (třeba o slavné „jsme s vámi – buďte s námi“ z období pražského jara) – pro dějepisnou výuku jsou naopak často zajímavé zcela profánní, každodenní výjevy, které se zachovaly v Rozhlasových novinách, dokumentech a různých drobných pořadech.

Další ze zvukových cvičení v HistoryLabu

HistoryLab má například cvičení věnované výstavbě pražského metra, ve kterém studenti poslouchají projevy politiků, rozhovory i zprávy. Vzniká tak plastická dobová freska, ze které se dá rekonstruovat, jakou roli přikládal státně socialistický režim budování metra. V jiném cvičení se zase žáci zaposlouchají do událostí let 1983-1984, kdy byli uneseni českoslovenští občané v Angole. Jejich úkolem je poskládat svědectví, rozhovory a dobové zprávy do správné časové posloupnosti. Není to nijak triviální úkol, studenti se musejí nad nahrávkami zamyslet, zachytit drobné i větší nápovědy a seřadit události do logické posloupnosti. Nahrávky z archivů ČRo jim tak umožní hned dvě věci naráz: jednak obout si boty historika a zkusit si, jaké to je rekonstruovat z pramenů průběh nějakých událostí, jednak se ale také dozvědět něco o československé rozvojové pomoci a o vztahu Východního bloku k Africe.

Kombinované cvičení (zvuk a fotografie) v HistoryLabu

Díky šťastnému personálnímu propojení ale nakonec ROK přebralo iniciativu a začalo se samo podílet na vzniku cvičení využívajících zvukový materiál. K tomuto kroku vedla i důvěrná obeznámenost rešeršistů se zvukovým fondem ČRo. Učitelé tak dnes mohou pracovat už se třemi cvičeními z rozhlasové dílny. V jednom z nich, nazvaném tajnosnubně Rozruch na náměstí, studenti přemýšlí nad společenskými důsledky nástupu rozhlasového média. Jinými slovy se vžívají do kůže lidí ze 30. let a představují si, jaké to asi bylo vyměnit noviny za rádio. V dalším cvičení pak přímo přemýšlejí, v čem bylo médium rozhlasu oproti tisku jiné, nové, čím se vyznačuje. K tomu účelu jsme vybrali jeden z nejstarších dochovaných rozhlasových sportovních přenosů, zápas boxerů Alvarela a Nekolného. Studenti následně srovnávají rozhlasový komentář Josefa Laufera a dobovou zprávu v tisku a tento kontrast jim pomáhá uvědomit si, jak nová byla zkušenost přímého přenosu a audia. Třetí cvičení pak reaguje na dnešní situaci a seznamuje studenty s hongkongskou chřipkou, která Československem prošla v letech 1968–70. Žáci se pro změnu proměňují v reportéry, procházejí dobovými nahrávkami a snaží se dát věcem nějaký smysl a řád. A ani tehdy, stejně jako dnes, to nebyla přehledná a jednoznačná událost a na každého dopadala jinak. Není ale nakonec poznání, že různí lidé prožívají různé věci různě, cennější zkušeností než vynášení rezolutních soudů?

Jaké to je učit s pomocí zvuku?

HistoryLab má nejen na českém, ale i na světovém poli dějepisných aplikací poměrně unikátní pozici. Jedná se o pečlivě vybraný soubor pramenů, na základě kterých se teprve vytvářejí cvičení. Ta posléze procházejí testováním v pilotních třídách a podle výsledků se dále upravují, než jsou zveřejněna. Tento postup je nezbytný: HistoryLab předpokládá velkou autonomii studenta při osvojování znalostí, proto je potřeba dobře zvážit každý krok, žáky jasně nasměrovat, dát jim zřetelná pravidla hry a jejich nápadům poskytnout jisté mantinely, aby své úvahy mohli produktivně rozvíjet. A aby cvičení plnila svůj smysl.

Workshop pro učitele dějepisu v Českém rozhlasu (19. 10. 2019)

Díky desítkám pilotáží tak máme i dobrou zpětnou vazbu jak od učitelů, tak od studentů, jak zvukové materiály v hodinách fungují. Podstatné jsou čtyři postřehy. Zvukové prameny jednak vyžadují určitý typ soustředění – nahrávka (která nikdy nepřesáhne 2 minuty) se musí poslechnout v celku. Jedná se totiž o jeden informační blok klenoucí se v čase, který nejde pouze vyzobávat nebo rozdrobovat. Třeba operací ctrl+F, která rovnou najde hledané slovo. Studenti jsou tváří v tvář nahrávkám odkázáni na sebe. To vede k druhému postřehu, totiž že práce se zvukovým materiálem nutí k soustředěnému zaměření pozornosti na daný časový úsek. I přesto ale poslech nahrávek umožňuje multitasking, provádění vícerých operací zároveň. Proto jsou zvukové záznamy zpravidla doplněné dobovými fotografiemi a dalšími prameny. Studenti tak zároveň evidují zvukový i obrazový pramen a skládají je do kognitivní koláže. Posledním postřehem pak je, že zvukový záznam na studenty dnes působí už poněkud exoticky. V době inflace displejů a všudypřítomné záplavy obrazů, které se vydávají za skutečnost, audio přiznává, že je médiem. Zvuková stopa zkrátka sama odhaluje, že je nějakým záznamem, zprostředkováním reality, a ne touto realitou samotnou. Práce se zvukem tak posiluje mediální gramotnost studentů.

Workshop pro učitele dějepisu v Českém rozhlasu (19. 10. 2019)

Zvukové nahrávky z archivů ČRo dnes používá 12 z asi stovky cvičení na HistoryLabu, tedy kolem desetiny. Učitelé práci s nimi kvitují a ze zkušeností z hodin víme, že dokážou vtáhnout a zaujmout i studenty, kteří se jinak v hodinách dějepisu příliš neprojevují (pokud už je rovnou neignorují). Pro značný zájem pedagogů o práci se zvukovými materiály pak ČRo ve spolupráci s ÚSTRem uspořádal 19. 10. 2019 seminář s názvem Slyšet dějiny, který se konal v Galerii ve Vinohradské. Jeho pokračování se kvůli pandemii uskutečnilo ve formě webináře, který je ke zhlédnutí na youtube (Slyšet dějiny. HistoryLab: práce s prameny v historickém vzdělávání z 9. 10. 2020). Archivní materiály ČRo si tak pro svou atraktivitu i pro své didaktické účinky postupně propracovaly cestu do hodin dějepisu a staly se plnohodnotnou součástí učebního kurikula českých dějepisářů a dějepisářek. Je dobrou zprávou, že tato spolupráce se nadále rozvíjí a rozhodně ještě nevydala své poslední plody.

HistorLab je k nalezení na stránce historylab.cz.

autor: Josef Řídký
Spustit audio