Jan Müller, Petr Prajzler: Osvobozené divadlo v rozhlase

O Voskovcovi a Werichovi již bylo vydáno mnoho článků, knih a studií, přičemž o jejich spolupráci s rozhlasem se neví téměř nic. Teprve v nedávné době bylo v Archivu Českého rozhlasu objeveno mnoho zajímavých dokumentů, které nám přibližují mnohé doposud utajené skutečnosti.

Poprvé mohli rozhlasoví posluchači slyšet mladé, tehdy čtyřiadvacetileté komiky Jiřího Voskovce a Jana Wericha na Silvestra 1929, kde účinkovali po boku dalších komiků, kterými byli Jára Kohout, Ferenc Futurista nebo Vlasta Burian. Patrně se jednalo o důsledek úspěchu revue Fata Morgana, kterou V+W hráli v nových prostorách paláce U Nováků ve Vodičkově ulici. Rozhlas projevil také velký zájem o nově vzniklý divadelní orchestr, v jehož čele stál mladý a nadějný skladatel Jaroslav Ježek.

Vůbec první rozhlasový přenos hry z repertoáru Osvobozeného divadla se uskutečnil 2. 6. 1930. Jednalo se o zájezdové vystoupení revue Ostrov Dynamit inscenované na brněnském výstavišti. Od té doby přenášel rozhlas přímo z divadla každou hru V+W.

Dne 25. 10. 1930 uvedl Radiojournal Praha pořad k padesátému představení revue Sever proti Jihu. V pořadu přenášeném z rozhlasového studia účinkovali Jaroslav Ježek se svým orchestrem a V+W. Vedle písní autorského tria V+W+J zazněly v pořadu i ukázky ze scénické hudby z této revue a několik převzatých skladeb s texty V+W. 6. prosince se pak uskutečnil přenos této revue přímo z Osvobozeného divadla.

Čtenářům dobového časopisu Radiojournal jistě neujde četnost pořadů s V+W a Ježkovým orchestrem, poměrně velká propagace Osvobozeného divadla i pozvánky na představení v tomto divadle. Jistě stojí za povšimnutí, že ostatní pražská divadla neměla tak četné přenosy celých her, a to ani v té době velmi navštěvované Divadlo Vlasty Buriana. Tuto skutečnost lze přičíst s největší pravděpodobností na vrub náklonnosti rozhlasového redaktora Mirko Očadlíka.

Obdobného trendu si lze povšimnout též u gramofonové firmy Ultraphon, se kterou Voskovec a Werich na podzim roku 1930 uzavřeli exkluzivní smlouvu, jež je zavazovala k výhradní spolupráci s touto firmou. Díky osobní iniciativě Jana Valentiniho, zakladatele firmy Ultraphon, vycházelo z každé hry Osvobozeného divadla průměrně šest snímků. Ježkovi umožnil natáčet i zkušební snímky, což byl v době drahého nahrávacího materiálu dosti velký luxus. Katalog firmy Ultraphon z roku 1932 o deskách V + W píše: „Tyto desky patří do diskotéky každého moderního člověka.“ Snad proto byly tyto gramodesky často zařazovány také do vysílání rozhlasu.

Jako další byla rozhlasem 12. 3. 1931 přenášena z Osvobozeného divadla hra Don Juan and Co. O den později byl vysílán pořad s názvem Zopakujte si, co jste včera slyšeli, ve kterém zazněly z gramofonových desek písně z této revue.

Natáčení dětské rozhlasové besídky s V+W (1935)|foto:autor neznámý, Archiv Českého rozhlasu

Od roku 1932 chystali V+W pro Radiojournal své pořady nazvané Zvukový měsíčník. Tyto pořady byly složeny vesměs z glos, komického komentování aktuální situace, úryvků z právě hraných her a samozřejmě z písniček. První Zvukový měsíčník byl odvysílán 31. 1. 1932 a vedle V+W v pořadu účinkoval i Jazz orchestr Osvobozeného divadla pod taktovkou Jaroslava Ježka. Zprvu pravidelné zvukové měsíčníky se proměnily v příležitostné rozhlasové půlhodinky Voskovce a Wericha. Z torza dochovaných scénářů (Texty těchto pořadů byly vydány v knize Nikdy nic nikdo nemá, Praha 2001.) je patrno, že V+W vysílali měsíčníky po celé roky (vyjma prázdnin) 1932 a 1933, přičemž své texty psali přímo pro rozhlas. Při této příležitosti uvedl časopis Radiojournal (roč. 10, č. 17, 23. 4. 1932) článek s názvem Voskovec, Werich a Ježek: „Oblíbené zvukové měsíčníky osvobozenců V a W, které Radiojournal v tomto roce zavedl, staly se již pravidelnou součástí jeho programu. Další dubnový zvukový měsíčník připadne na neděli 24. t. m. v hodině polední, přesně ve 12 05 hod. Po hodinovém výstupu obou autorů a komiků účinkuje od 13. 05. jazzorchestr Osvobozeného divadla v samostatném koncertu. Diriguje Jaroslav Ježek, jehož několik populárních skladeb je též na pořadu.“

Na následujícím příkladu lze také ilustrovat, do jaké míry byla v rozhlase prováděna cenzura. V demokratické ČSR existovala cenzura ve smyslu politické korektnosti a snahy nepodlamovat jednotu republiky a její propagace v zahraničí. 29. 5. 1932 měl být vysílán Zvukový měsíčník V a W. V knize Poruchy vysílání, do které byly zapisovány různé problémy technického či interpretačního rázu, se však dočítáme následující: „Voskovec a Werich dostavili se k vysílání 10 minut před počátkem relace a předložili text, který jim byl odmítnut. Pánové se na to vyslovili urážlivě o způsobu, jakým jim byla tato relace znemožněna. Text nedodán k cenzuře vůbec, proto literární oddělení nepovoluje vysílání. Dány gramofonové desky.“

S novým kurzem v tvorbě V+W (politická satira) dochází k pozvolnému útlumu jejich rozhlasových aktivit. Cenzoři se obávali možných komplikací plynoucích z příklonu divadla k politické satiře. V hrách divadla začaly převažovat písně s angažovanými texty, pochody nebo vysloveně divadelní hudba. Po prázdninách roku 1932 začala četnost měsíčníků a jejich pořadů v rozhlase řídnout. Časopis Radiojournal (roč. 10, 1932, č. 44, 29. 10. 1932) uvedl tehdy článek s názvem Voskovec a Werich při chuti: „Otto Pick uveřejnil v Prager Presse rozhovor s Voskovcem a Werichem o podstatě jejich umění. ‚Osvobození‘ zdůrazňují v něm zvukovou stránku. Důsledně proto odpovídali novináři na otázku: Rozhlas a my? Jistě že nás láká vždy znovu postavit se před mikrofon. Zamýšlíme dvouhodinovou parodii celodenního rozhlasového pořadu, v němž bychom všechna čísla (přednášku, rozhlasovou hru, koncert, reportáž, denní zprávy) obstarali sami dva.“

Rozhlas přenášel ještě 11. 12. 1932 revui Caesar a 16. 9. 1933 vysílal přenos hry Svět za mřížemi z Osvobozeného divadla. Byly to poslední přenosy celých her z Osvobozeného divadla. V+W během roku vysílali pouze své měsíčníky a v rozhovoru s nimi ze září 1933 se dočítáme následující: „Bude zase mít své měsíčníky v rozhlase?“ – „Asi ne. Na Slovensku nás lidé poznávali podle hlasů z rádia, ale správa Radiožurnálu je nechce.“ (Pár slov s W+V, program ke hře Svět za mřížemi, září 1933).

V časopise Radiojournal vyšla tehdy také následující anekdota: „Voskovec a Werich sešli se v jakési společnosti s pražským policejním presidentem dr. Dolejšem. Docela formálně byli oba policejnímu presidentovi představeni. A jen se tento společenský akt skončil, naklonil se Werich k dr. Dolejšovi a diskretně mu pošeptal do ouška: ‚Račte být v civilu, nebo v přestrojení?‘“ (Cit. dle Ivan Herben: Pražské postavy a postavičky. Praha 1933.)

Po prázdninách roku 1934, kdy režisér Martin Frič natáčel film Hej rup!, uvedli V+W svou snad dosud nejkontroverznější hru Kat a blázen. A že se opravdu trefili do černého, se mohli přesvědčit záhy. Ve hře plné falešných legend, mučednických kultů a národních hrdinů se potrefení šovinisté a národovci poznali. A nejen to. Hned deset dnů po premiéře zorganizovali nacionalističtí studenti v divadle výtržnosti. Do divadla chodily výhružné dopisy a tisk rozjel velké tažení proti V+W. Diváci v obavách o svou bezpečnost přestali do Osvobozeného divadla chodit. Situace se začala zlepšovat až po uvedení revue Vždy s úsměvem na Silvestra 1934, přesto bylo nutno hru Kat a blázen předčasně stáhnout z repertoáru Osvobozeného divadla. Znechucení komici se rozhodli zanechat divadla a ukolébáni velkým úspěchem filmu Hej rup! se chtěli věnovat pouze filmu, k čemuž ovšem nakonec nedošlo.

Radiojournal odvysílal 21. 10. 1934 ze studia části hry Kat a blázen. Účinkovali Voskovec a Werich, členové Osvobozeného divadla a Ježkův orchestr pod vedením Roberta Brocka: „Nevynikalo vtipem, spíše vulgárností. I ‚zpěv‘ Ljuby Hermanové. Orchestr byl příliš silný, slovo, mluvené při hudbě, bylo zcela nesrozumitelné. Program dodán nebyl a vzbuzoval svou nepřipraveností dojem improvisace.“

Dalším pořadem byl Pestrý pořad Ježkova jazzorchestru a členů Osvobozeného divadla, spoluúčinkují V+W ze 4. 11. 1934, ve kterém ale V+W nakonec neúčinkovali. V Závadách rozhlasu se o tom píše: „Pestrý pořad Ježkova Jazzorchestru. Program připojen až po censurované úpravě. Poslech dobrý, bez závad. Během vysílání Ježkova Jazzorchestru několik telefonických dotazů, proč neúčinkují Voskovec a Werich.“

Protože se množily v tisku proti Osvobozenému divadlu, rozhodli se 14. 11. 1934 V+W obhájit v rozhlasovém pořadu nazvaném Voskovec a Werich. Vlastně obhajoba proti posledním útokům na Osvobozené divadlo: „Vkusně a nevtíravě děláno. Pečlivě provedeno. Přenos ze šatny Osvobozeného divadla bezvadný, naprosto nerušený. Pan profesor Matoušek byl sám v šatně, takže za cenzuru jest sám zodpovědný, podle jeho prohlášení, telefonicky mně sděleného na můj dotaz v 18:30.“

Jan Werich a Jiří Voskovec|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Rozhlasová Kniha závad z roku 1934 zaznamenává další podrobnosti pořadů tvořených V+W. 18. listopadu byl vysílán Pestrý pořad (Voskovce a Wericha): „Velmi dobré. Tentokrát všechno klapalo. V a W byli zábavní a orchestr hrál brilantně. Blecha ml.: Poslechový kontrolor nedbal výzvy operatéra, týkající se pobytu v režii. Mně pak uvedl, že musí míti přístup do režie při neznámých účinkujících, protože umělecké posouzení je odvislé od stáří (!) účinkujícího. Při „Osvobozeném divadle“ tam musel být prý kvůli censuře. Podotýkám, že za tím účelem je v poslechové kontrole vypínač linky a mimo to, že normálně v režii je poslech na linku a nikoli na přijímač, jak je pro kontrolora.“ U data 30. prosince 1934 je poté následující záznam: „Osvobozené divadlo. Konferuje větším dílem pan Werich, také všechno sám zpívá. Rozhodně by bylo lepší hlášení hlasatele. Předepsané desky nebyly z gramofonového oddělení dodány. Pořad byl na mnoha místech změněn, opravený pořad je uveden i v inspicientově plachtě.“

I přes nastalé komplikace nakonec na nátlak pokrokové kulturní obce otevřeli V+W v listopadu 1935 v divadle Rokoko Spoutané divadlo hrou Balada z hadrů. Úspěch této hry umožnil příštího roku návrat na původní scénu do Vodičkovy ulice. Ze hry Balada z hadrů přenášel rozhlas 31. 1. 1936 pouze vybrané části. Při tomto přenosu bylo použito jak živé vysílání, tak záznam z Blattnerfonu i písně z gramofonových desek. Svědčí o tom následující zápis: „31. 1. 1936 přenos ze hry Balada z hadrů. Recitace básní, zvlášť v prvém obraze, velmi zajímavá. Waleská, ač v epizodě, se mi velmi líbila, hlavně hlasem. Pan Honzl se často přeříkává a jeho francouzská výslovnost je přímo trapná. Ač říkal toliko dvě slova, přímo urážela sluchu: ‚prééévot‘ a ‚mééétasa‘ a přízvukem na protažené první slabice. Režisér by skutečně měl lépe mluvit, má-li býti vzorem hercům. Silný šelest blatnerfonu rušil poslech. Deska ‚Svět na ruby‘ byla hrána po proslovu režiséra Honzla od 21.41–21.43, poté opět mluví pan Honzl od 21. 43–31.46, další deska ‚Hej pane králi‘ 21.46–21.47, sjeto na recitace pana Neumanna od 21.47–21.53 recitace dobrá. Číslo 3. ‚Proti větru‘ bylo hráno z blatnerfonu, nikoli z desky.“

V předchozím textu padla zmínka o tzv. Blattnerfonu. Od podzimu roku 1935 začal rozhlas používat záznamový přístroj zvaný Blattnerfon, což byl předchůdce pozdějšího magnetofonu s tím rozdílem, že záznamovým médiem byl ocelový pásek a záznam se nedal stříhat; musel být proto nahráván i odvysílán bez přestávky. Písně autorské trojice V+W+J měly ve svém repertoáru i jiní interpreti (např. Melody Boys R. A. Dvorského či populární orchestry Dol Daubera a Harry Ostena), kteří tyto věci často hrávali v rádiu. Jinak se písně z Osvobozeného divadla samozřejmě hrály v rozhlase z gramofonových desek. Jednalo se ovšem o ty skladby, které byly nepolitického charakteru a neměly závadný text. Nebylo tomu ale již tak často jako v letech 1930–1933.

Zhoršující se politická situace na počátku roku 1937 již neumožnila Voskovci a Werichovi odvysílání jejich úspěšné revue Rub a líc. Poté, co V+W požádali 13. února 1937 ředitelství Radiojournalu Praha o odvysílání jedné reprízy této revue, obdrželi zamítavou odpověď bez vysvětlení důvodů: „Bohužel této žádosti vyhověti nemůžeme. Velice rádi však na slavnostní stou reprízu Vaší hry Rub a líc upozorníme ve svém divadelním zpravodajství.“ (Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle. Praha 1982.)

Jedním z důvodů byla rostoucí novinářská hysterie kolem Voskovce a Wericha, jež se přímo dotýkala také Radiojournalu. Agrárnický deník Večer otiskl 5. listopadu 1936 článek s názvem Za státní peníze protistátní propaganda. Mimo jiné zde stálo: „Jako další mecenáš a podporovatel zvrhlé komunistické ideje Osvobozeného divadla se představuje náš Československý rozhlas, který se horlivě stará o protistátní propagandu po všech koutech naší demokratické republiky. Dokonce jim za to ještě rozhlas platí. Ne málo, 3500 Kč za jedno představení. To už je co říci: Za státní peníze se tady rozšiřuje protistátní propaganda! To se to pak pánům V. a W. hraje!“ Za ocitování jistě stoji i následná soudně vynucená oprava ve Večeru z 29. 1. 1937: „Ke článku, uveřejněnému v tomto časopise ... prohlašujeme, že o panu Jiřím Voskovcovi a Janu Werichovi, ředitelích Osvobozeného divadla v Praze, nemůžeme tvrditi, že by zneužívali Československého rozhlasu pro komunistickou a protistátní propagandu, a proto veškerá tvrzení, jimiž jmenovaní byly na své cti dotčeni, odvoláváme, dávajíce jim tímto zadostiučinění.“

I přes to však byly nadále Radiojournalem vysílány již pouze pořady bez účasti V+W. Svědčí o tom například pořad, který byl vysílán 5. 2. 1937: Jaroslav Ježek 1936, hraje Ježkův Swing band, refrény zpívá Vladimír Šmeral. Tento pořad byl natočen na zvukový pás (Blattnerfon), o čemž svědčí dobový výraz „zvukový snímek“ uvedený v programu. Od tohoto data byly všechny pořady předtáčeny na blattnerfonový pás a posléze odvysílány. Od ledna 1938 se objevovaly ve vysílání rozhlasu již jen pořady s názvem Jaroslav Ježek a jeho Swing Band. Refrainy zpívá František Filipovský. Poslední pořad, ve kterém účinkoval Ježkův orchestr (také bez účasti V+W) byl vysílán 4. 9. 1938 a jmenoval se Jazzová taneční hudba. Hraje Ježkův Swing Band, řídí Jaroslav Ježek. Refrény zpívá František Filipovský.

Seznam pořadů Osvobozeného divadla odvysílaných v letech 1929–1938 v Radiojournalu (doplněný přehledem písní, které v pořadech zazněly):

• 31. 12. 1929: první spolupráce Voskovce a Wericha s Radiojournalem
• 16. 3. 1930: brněnská stanice hrála poprvé V+W z gramodesek značky Parlophon
• 2. 6. 1930: v 19:30 přenáší rozhlas z brněnského výstaviště revue Ostrov Dynamit
• 25. 10. 1930: Radiojournal Praha uvedl pořad k 50. představení revue Sever proti Jihu; vystoupil Jaroslav Ježek se svým orchestrem a komici V+W (vedle svých písní zařadili i ukázky ze scénické hudby z této revue a několik převzatých skladeb se svými texty)
• 6. 12. 1930: přenos revue Sever proti Jihu z Osvobozeného divadla
• 12. 3. 1931: přenos hry Don Juan and Co z Osvobozeného divadla
• 13. 3. 1931: pořad Zopakujte si, co jste včera slyšeli přinášející z gramofonových desek písně z revue Don Juan and Co
• 27. března 1931: mezi 16:30–17:30 účinkuje Ježek se svým orchestrem a V+W v pořadu složeném ze skladeb Jaroslava Ježka, Jacka Hyltona a písní z her V+W 
• 9. 1. 1932: přímý přenos hry Golem od 20:00 hodin
• 31. 1. 1932: od 12:05 první hodinový Zvukový měsíčník V+W (účast také Jazz orchestru Osvobozeného divadla pod vedením Jaroslava Ježka)
• 28. 2. 1932: Zvukový měsíčník V+W (Jazz orchestr Osvobozeného divadla pod vedením Karla Ančerla)
• 16. 3. 1932: odpolední koncert Jazz orchestru Osvobozeného divadla s dirigentem Jaroslavem Ježkem pod názvem Hodinka ze skladeb Jaroslava Ježka (zazněly skladby: 1. Pochod plebejců; 2. Isabel valse; 3. Nikdy nic nikdo nemá; 4. Obětování Bohům; 5. Evropa volá; 6. Slovník lásky; 7. V domě straší duch; 8. Foxtrot o mravencích; 9. Bugatti step; 10. Tango Kleopatra; 11. Bloody Moon Rhapsody; 12. Líčení se odročuje – předehra; 14. Don Parola a Don Pandero; 15. Zasu; 16. Stoprocentní muži)
• 27. 3. 1932: Zvukový měsíčník V+W (Jazz orchestr Osvobozeného divadla, program: 1. V domě straší duch, Zasu, Evropa volá, Římské lázně; 2. Mama Ines; 3. Tango Kleopatra, Don Juan, Pochod plebejců)
• 24. 4. 1932: od 12:05 Zvukový měsíčník V+W (od 13:05 Koncert Jazz orchestru Osvobozeného divadla: 1. Pochod neutrálů; 2. Římské lázně; 3. Rhapsodie Rhythm – F. Ward; 4. Trepak z Louskáčka – Čajkovskij; 5. An Evening In Caroline – W. Donaldson; 6. Negro Siprituals: a) All Gods Children Got Wings, b) Go Down – Moses, úprava Reisenfeld a Roder; 7. On Littel Aquarell Nelson; 8. Carmen – Nico Dostal; 9. Hot Curves – J. Johnson; 10. a) Skafandr Fox, b) Evropa volá, c) Tři strážníci, d) Žlutá zimnice; 11. March of the Marionettes – Savino de Rose)
• 29. 5. 1932: Zvukový měsíčník V+W
• 2. 9. 1932: Rozhlasová revue Voskovce a Wericha
• 27. 11. 1932: Zvukový měsíčník V+W (1. Na shledanou v lepších časech; 2. The Blue Duke – P. Packay; 3. Foxtrot z filmu Peníze nebo život; 4. Who Wouldn‘t Be – R. de Kers; 5. Rej vážek; 6. Music Hats Charma – J. C. Lewis; 7. Život je jen náhoda; 9. Proč nemohu spát; 10. Just Like A Shooting Star – P. Packay; 11. Biguine Hydroplane)
• 11. 12. 1932: přenos revue Caesar z Osvobozeného divadla
• 31. 12. 1932: přenos z Osvobozeného divadla
• 7. 1. 1933: přenos z Veselého večera Syndikátu čs. novinářů z Obecního domu v Praze, kde spoluúčinkovali V+W
• 8. 1. 1933: Zvukový měsíčník V+W
• 29. 1. 1933: přenos Meisnerova Monsterkabaretu v Lucerně, kde spoluúčinkovali V+W
• 25. 3. 1933: odpoledne vysílán přenos z Osvobozeného divadla s názvem Veselá přehlídka – Osvobozené divadlo od A do Z, kde spoluúčinkovali V+W se svým souborem
• 2. 4. 1933: Aprílový zvukový měsíčník Voskovce a Wericha (V+W a Ježkův Orchestr Osvobozeného divadla)
• 19. 4. 1933: Voskovec a Werich dětem
• 30. 4. 1933: Májový zvukový měsíčník Voskovce a Wericha
• 21. 5. 1933: brněnská stanice vysílala pořad Písně Jaroslava Ježka (zpěv Míla Ledererová, členka Osvobozeného divadla; program: 1. Na cestu – V. Nezval; 2. Morava – V. Nezval; 3. Benátská gondoliera – V. Nezval; 4. Náhrobek Donu Juanovi – J. Cocteau; 5. Píšťalka – V. Nezval; 6. Děti – K. Biebl; 7. Pastel – V. Nezval; 8. Koncertní valčík ze hry Svět za mřížemi)
• 16. 9. 1933: přenos hry Svět za mřížemi z Osvobozeného divadla
• 22. 9. 1933: Rozhlas pro školy (pro vyšší stupeň národních škol), v němž mj. zazněla reportáž s názvem Reportáž z Osvobozeného divadla. O slovo se hlásí Voskovec a Werich, Ježek a Honzl
• 31. 12. 1933: Voskovec a Werich rozjímají na konci roku starého (spoluúčinkoval Orchestr Osvobozeného divadla pod vedením Jaroslava Ježka)
• 17. 2. 1934: Polední koncert – Co se hrálo v jazzové hudbě před 10 léty (hrál Orchestr Osvobozeného divadla pod vedením Roberta Brocka, spoluúčinkoval Jára Pospíšil: 1. José Padilla: El relicairo; 2. Sydney Baynes: Destiny; 3. H. Warren, R. King: Seminola; 4. William Sterling: Tango du Réve; 5. Richard Fall: O Katharina; 6. Robert Stolz: Salomé; 7. Stefan Weiss: V hotelu Viktoria; 8. Ted Snyder: Le Sheik; 9. Harry Archer: I Love You; 10. W. C. Handy: Saint Lousis Blues; 11. E. Capua: O Sole Mio; 12. Byron Gay: Fate; 13. Ruda Jurist: Ulička mládí; 14. Otto Helmburgh-Holmes: Electric Girl; 15. Nacio Herb Brown: Když Buddha sní; 16. Laurent Halet: Little Fly; 17. Karel Hašler: Ruth; 18. Karel Hašler: Tulák)
• 2. 4. 1934: Koncert Jazzorchestru Osvobozeného divadla, dirigent Robert Brock (I. Část. Jaroslav Ježek: 1. Předehra ke hře Slaměný klobouk; 2. Secesní valčík; 3. La matchiche; 4. Tak se naši otcové bavívali; poté následoval Aprílový zvukový měsíčník Voskovce a Wericha; Pokračování koncertu jazzorchestru Osvobozeného divadla – II. část. Jaroslav Ježek: 5. Good Evening; 6. Minulost přes palubu; 7. Rhythm Feet; 8. Tanec lékařů; 9. Don Juan waltz; 10. Černošská rapsodie; 11. Bugatti step; 12. Na shledanou v lepších časech)
• 28. 7. 1934: Brno vysílá Veselý konec týdne (účinkoval Ježkův orchestr, zpívala Míla Ledererová: 1. Marcia di balo; 2. Báječná je Paříž – Valčík zpěv; 3. Ouvertura Slaměný klobouk; 4. Tisíc a jeden sen – Tango zpěv; 5. Rhythm Feet; 6. Zasu – Waltz zpěv; 7. Tanec lékařů; 8. Kleopatra – Tango zpěv; 9. Good Evening; 10. Minulost přes palubu zpěv; 11. Černošská rapsodie; 12. Láska má právo se smát – Zpěv; 13. Na shledanou v lepších časech)
• 7. 10. 1934: Pestrý pořad Jazzorchestru Osvobozeného divadla (řídil Jaroslav Ježek, spoluúčinkovali V+W a Ljuba Hermanová; skladby Jaroslava Ježka: 1. Začátek a konec (Po prvé); 2. Koncertní předehra ke Slaměnému klobouku; 3. Báječná je Paříž; 4. What Did You Do Yesterday; 5. Carioca; 6. Hej rup; 7. Ze dne na den; 8. Packay: High Spoots; 9. Parafráze na Matchise ze Slaměného klobouku; 10. Zakázané ovoce; 11. Black and White – Hot Number poprvé; 12. Good Evening – Hot number poprvé)
• 21. 10. 1934: scény z nové hry V+W Kat a blázen (účinkovali V+W, členové Osvobozeného divadla a Ježkův orchestr; řídil Robert Brock)
• 4. 11. 1934: Pestrý pořad Ježkova jazzorchestru a členů Osvobozeného divadla (spoluúčinkovali V+W)
• 14. 11. 1934: Voskovec a Werich. Vlastně obhajoba proti posledním útokům na Osvobozené divadlo
• 18. 11. 1934: Pestrý pořad (Voskovce a Wericha)
• 16. 12. 1934: Jazzorchestr osvobozeného divadla
• 30. 12. 1934: Osvobozené divadlo
• 31. 12. 1934: Sylvestr 1934 – vysílání scénky V+W z gramodesky
• 13. 1. 1935: Pestrý pořad jazzorchestru a členů Osvobozeného divadla (řídil Robert Brock)
• 23. 2. 1935: Rozhlas pro dospělejší mládež – V+W: Chemie humoru
• 16. 5. 1935: ukázky z revue Panoptikum (přenos z Osvobozeného divadla)
• 29. 6. 1935: Ježkův jazzový orchestr
• 29. 10. 1935: Jiří Voskovec
• 20. 11. 1935: Jan Werich
• 31. 1. 1936: přenos hry Balada z hadrů ze Spoutaného divadla
• 26. 2. 1936: Divadlo pro mládež – Děti kapitána Bublasa
• 21. 3. 1936: Rozhlas pro dospělejší mládež – V+W studentstvu: Jak píšeme divadlo
• 18. 10. 1936: Hodina z Osvobozeného divadla (ukázka ze hry Nebe na zemi)
• 5. 2. 1937: Jaroslav Ježek 1936 hraje Ježkův swing band, refrény zpívá Vladimír Šmeral (1. Spring on Broadway; 2. Metamorfosy; 3. Nebe na zemi; 4. Black Dream; 5. Vousatý svět; 6. Echoes of Music Hall; 7. Strejček hlad; 8. City Lights; 9. O Španělsku si zpívám; 10. Tiger Rag; 11. Rubbish Heap Blues; 12. Swing Coctail; 13. Svět patří nám)
• 31. 12. 1937: v silvestrovském programu zaznělo také Ježkovo panoráma. Pestrá jazzová směs (Ježkův jazzorchestr pod vedením Jaroslava Ježka)
• 23. 1. 1938: Jaroslav Ježek a jeho swing band. Refrainy zpívá František Filipovský (1. Nobody´s Sweetheart; 2. Holduj tanci, pohybu; 3. Black Dream; 4. Stonožka; 5. Echoes of Music Hall; 6. Karel Vacek: Čarovná láska; 7. Hot Fingers; 8. Fritz Kreisler: Caprice Vienois – Hraje Karel Šroubek a Noe Nordberg; 9. Spring On Broadway; 10. David a Goliáš; 11. N. H. Brown: It´s Yours and Mine; 12. City Lights; 13. Svítá; 14. Tragedie vodníkova; 15. Dinah; 16. A týden uplynul; 17. Karel Vacek: U našich kasáren)
• 19. 3. 1938: Jaroslav Ježek a jeho swing band. Refrainy zpívá František Filipovský (1. Swing Coctail; 2. Rubbish Heap Blues; 3. Vousatý svět; 4. Jaroslav Ježek: Variace; 5. Jiří Traxler: Full Moon´s Music; 6.  Happy Go Lucky; 7. Strejček hlad; 8. Fritz Kreisler: Tambourin chinois – hrají Karel Šroubek a Noe Nordberg; 9. Jiří Traxler: Noisy Serenade; 10. A týden uplynul; 11. Tiger Rag; 12. Jar. Pokorný: Čím by byl svět bez hudby (jedná se ve skutečnosti o skladatele Václava Pokorného); 13. Píseň strašlivá o Golemovi; 14. Václav Bláha: Tornádo; 15. Nobody´s Sweetheart; 16. Vienni, vienni; 17. Svět patří nám)
• 1. 5. 1938: Jaroslav Ježek a jeho swing band hrají k tanci. Refrény zpívá František Filipovský (1. Komedianti jedou; 2. Happy Go Lucky; 3. Jiří Traxler: Nobody´s Blues; 4. Holduj tanci, pohybu; 5. Jaroslav Ježek: Zlý sen; 6. Echoes of Music Hall; 7. Trojský kůň; 8. Spring on Broadway; 9. Black Dream; 10. Vousatý svět; 11. Jarní vítr; 12. Vienni, vienni; 13. Jiří Traxler: Careless Dance; 14. Svět na ruby; 15. Proti větru; 16. Hej rup)
• 16. 7. 1938: Ježkův swing band hraje k tanci. Refrainy zpívá František Filipovský (1. Komedianti jedou; 2. Civilisace; 3. Jaroslav Ježek: Zlý sen; 4. Echoes of Music Hall; 5. Kamil Běhounek: Můj kalendář; 6. Swing Coctail; 7. Vousatý svět; 8. Rubbish Heap Blues; 9. Pablo de Sarasate: Romance Andalusa pro housle a klavír – hrají Marco Baben a V. Kočí; 10. Prázdná náruč; 11. Báječná je Paříž; 13. Vyznání lásky; 14. Svět na ruby; 15. Harry Owens: Sweet Leliani; 16. Jarní vítr; 17. Pra-pra-prabába; 18. Svět patří nám)
• 19. 8. 1938: Ježkův swing band hraje k tanci. Refrainy zpívá František Filipovský (1. Panorama; 2. Ranní mlha; 3. Irving Berlin: Jarní polibek; 4. Vittorio Scotto: Soumrak nad Tureckem; 5. Lieurance: U břehu Minetonky; 6. Bugatti step; 7. O Španělsku si zpívám; 8. Irving Berlin: The Girl On The Police Gazette; 9. Svítá; 10. Proti větru)
• 25. 8. 1938: Jazzová taneční hudba. Hraje Ježkův swing band, řídí Jaroslav Ježek. Refrény zpívá František Filipovský (1. Spring on Broadway; 2. Proč nemohu spát; 3. Vittorio Scotto: Dětská trubka; 4. Tragedie vodníkova; 5. A týden uplynul; 6. Tiger Rag; 7. M. Gordon, H. Revel: The Loveliness Of You; 8. Pražská Java; 9. Karel Vacek: U našich kasáren)
• 4. 9. 1938: Jazzová taneční hudba. Hraje Ježkův swing band, řídí Jaroslav Ježek. Refrény zpívá František Filipovský (1. Vittorio Scotto: Soumrak nad Tureckem; 2. Lieurance: U břehu Minetonky; 3. Bugatti step; 4. O Španělsku si zpívám; 5. Irving Berlin: The Girl On The Police Gazette; 6. Svítá; 7. Proti větru)